Uživatel:Misticjoe

Z OldComp Wiki
Verze z 5. 4. 2016, 10:41; Misticjoe (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Misticův Avatar
Multicomputerista, magor, alkoholik, kuřák, nesluníčkář, bezbožný a sebevyznávající tvor.

14 kvě 2013

Protože ten čas hrozně letí a má paměť není tak kvalitní, jako některé diskety z osmdesátých let, tak neslibuji, že si vzpomenu na všechno. Už ani nevím, zda jsem si první čuchnul k počítačům já, nebo počítače ke mě. Každopádně se psal konec roku 1987 a strýc Viktor, známý to vekslák, přivezl na ukázku ZX Spectrum čerstvě ukořestěné v západním německu. Nic podobného jsem do té doby neviděl a rodiče se modlili, aby to tak zůstalo a já si vystačil s těmi různými angličáky a ulomenými klacíky ze stromů... Ó, jak byli bláhoví... Okamžitě jsem si ten stroj oblíbil. Uměl super věci a ve spojení s dětskou fantazií nabízel vyslovenou virtuální realitu. S čím jsem ovšem nepočítal bylo to, že si ho strýc zase odveze. Po víkendu jsem tedy řádně naprudil, zadržoval dech dokud jsem nezfialověl jak kanadská borůvka, nafukoval se víc, než pátrací balón atp. Nic platné. Rodiče na to šli fikaně a přihlásili mě do počítačového kroužku, který vedl nějaký místní svazarmista. Bylo v něm pár Sharpů, nějaké C64 a možná ještě PMD. Učili jsme se datlovat v BASICu a na hry nějak moc nedocházelo. Je jasné, že mě to přestalo velmi rychle bavit. Rodičům po dalším nátlaku nezbylo nic jiného, než od milého strýce Spectrum koupit. Otec vytáhl ze šuplíku starý přenosný kazeťák z roku 1975 a šlo se pařit (sám otec s oblibou každému říkal, jak je to nadčasovej kazeťák, že se z něj dají nahrávat hry do počítačů - po měsíci mu ale došlo, že to jde prakticky z jakéhokoliv kazeťáku, který má výstup na sluchátka). Nadešly krásné časy plné paření, vyměňování kazet, atp. (dokonce si pamatuju, že jsem ještě s jedním vlastníkem ZX Spectra dostal třídní důtku, protože jsme si vyměňovali kazety ve škole. Jednou nás u toho přistihla zástupkyně a hned nám je zabavila. Jenže, když je strčila do kazeťáku, tak se z něj neozývala nějaká zakázaná hudba, ale jenom pískot. No to už na ní bylo nějak moc...)

Jenže s příchodem Excaliburu se všechno začalo měnit. Zjistil jsem, že existují i jiné počítače. A že na nich dokonce ty hry vypadají daleko lépe! Jen ta jejich cena... No a tady mi začíná lehký zmatek v čase. Podle mého jsem měl A500 v roce 93. Jenže už v roce 95 jsem měl své první PC - 486DX2/80Mhz. A někde mezitím jsem musel stihnout A1200 s později dokoupeným monitorem. Z toho usuzuji, že jsem spíš A500 musel mít už někdy na začátku roku 92. Ale kdo ví... Každopádně si pamatuji první dny poté, co jsem si ji přinesl domů. Jako první šel do disketovky Lotus 2. No připadal jsem si jak křovák, kterému ukaží domácí kino s LED telkou. Ihned jsem přestal vnímat okolí a od Amigy odpadl po víc jak 36 hodinách v pátek večer. Naštěstí mi matka napsala omluvenku do školy :-)

Pak to bylo asi jak jsem psal. K PC mě dovedly, jak jinak, 3D hry... Ale v roce 2000 jsem už začal pociťovat jisté nutkání. Nevěděl jsem co to bylo. Každopádně jsem se uklidnil ve chvíli, kdy jsem si opět koupil A500 i s monitorem. Od té doby jsem pravidelně vymetal Amiga&PC Shop, věčně tam otravoval a sháněl nejrůznější rozšíření. No a pak už to šlo nějak ráz na ráz. V roce 2003 přestala pětikule stačit a projevila se u mě nefalšovaná sběratelská mánie, která po deseti letech stále není uspokojena :-)

(mimochodem - tu A500, co jsem si koupil v roce 2000, ještě stále mám a běží)