Atari TT: Porovnání verzí

Aktuální verze z 7. 2. 2015, 09:45

Atari TT (1990-1993)

První a vlastně i jediná pracovní stanice od firmy Atari, nepočítáme-li transputerové ATW800, které se ale nikdy pořádně neprodávalo.

TT bylo od začátku navrženo pro práci

Čipset: TT není v žádném případě pouze naspeedované STčko kterému přidělali rychlejší procesor s FastRAM a nějaké ty rozšiřující sloty, ale zcela přepracovaný stroj, kde byly všechny výkonově kritické části výrazně vylepšeny a zrychleny adekvátně použitému procesoru. Je to zároveň i nejvýkonnější TOS kompatibilní stroj, co kdy Atari udělalo. Jeho nástupcem měl být nikdy nedokončený Falcon040.

CPU: 68030 na 32MHz (první kusy měly pouze 16MHz) FPU: 68882 na 32MHz

RAM: až 14MB ST-RAM (ChipRAM) s 64bit (!) přístupem až 256MB 32bitové FastRAM (často se používá i termín TT RAM, protože šlo o první oficiální rozšíření tohoto typu)

Zvuk: Identický s STE, tedy 2x8bit DAC + Yamaha PSG YM2149

Video: TT nemá žádný televizní ani RGB výstup, ale pouze nativní VGA výstup, na kterém jsou dostupné tyto režimy: 320x200 16 barev z 4096 (ST LOW) 320x480 256 barev z 4096 (TT LOW) 640x200 4 barvy z 4096 ( 640x400 2 barvy z 4096 (ST High + paleta) 640x480 16 barev z 4096 (TT medium)

Dále je na konetoru k dispozici Speciální monochromatický TT High režim 1280x960 s obnovovací frekvencí 72Hz neprokládaně, který ale nejde přímo zobrazit na VGA, ale vyžaduje firemní 19" monitor Atari TTM195. Nejspíš proto, že v době uvedení neexistoval na trhu VGA monitor, který by tak vysoký režim dokázal zobrazit.

Jak z výše uvedeného vyplývá, na VGA jsou dostupné všechny tři ST/STE grafické režimy a tak nic nebrání tomu provozovat jejich hry či dema na VGA, samozřejmě pokud nehavarují kvůli odlišnostem 68030 (zejména cache) či jinému časování nebo chybějícímu blitteru.

Porty:

Interní průmyslová VME sběrnice. SCSI (oproti MegaSTE samostatný řadič a nikoliv ošizený adaptér na ACSI) HD Floppy

Využití: TT našlo uplatnění zejména v DTP a typografických studiích. Kromě toho i v některých studiích i dpupatech MIDI hudebníků a to především kvůli na svojí dobu obrovskému rozlišení, které umožňovalo daleko větší přehled v partituře než v obligátním STčkovském 640x400. Jako domácí počítač se TT téměř neobjevilo, ani k tomu kvůli své vysoké ceně a minimální využitelnosti pro hraní nebylo určené.