Amos-nastaveni: Porovnání verzí

Z OldComp Wiki
Přejít na: navigace, hledání
(Def Fn)
m
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 +
[[Kategorie:Amiga]]
 +
 
==AMOS - Nastavení==
 
==AMOS - Nastavení==
 
===Def  Fn===
 
===Def  Fn===
Řádka 4: Řádka 6:
 
Def Fn dovoluje vytvoření uživatelem definované funkce.<br>
 
Def Fn dovoluje vytvoření uživatelem definované funkce.<br>
 
Příklad: <br>
 
Příklad: <br>
         Def Fn JOIN(A$,B$,C$)=A$+B$+C$<br>
+
         Def Fn JOIN(A$,B$,C$)=A$+B$+C$
                     I  I  I      I<br>
+
                     I  I  I      I
                     I  I  I      +----- Prováděný výpočet<br>
+
                     I  I  I      +----- Prováděný výpočet
 
                     +--+--+------------ Seznam parametrů
 
                     +--+--+------------ Seznam parametrů
  
Řádka 13: Řádka 15:
 
===Dim===
 
===Dim===
 
Dimenzuje paměť pro pole indexované proměnné.<br>
 
Dimenzuje paměť pro pole indexované proměnné.<br>
Příklad: Dim A(10),B(5,5),C(18,20,3),T$(300)<br><br>
+
Příklad: <br>
 +
        Dim A(10),B(5,5),C(18,20,3),T$(300)
 
Za příkazem Dim se uvádí seznam proměnných, které chceme vytvořit. U každé proměnné se v závorce uvede počet prvků pole, u vícerozměrných se jednotlivé rozměry oddělují čárkou. Uvedený příklad vytvoří jednorozměrné pole A(I) (vektor pro I=0 až I=10, tedy 11 hodnot), dvourozměrné pole B, trojrozměrné pole C a vektor řetězců T$.<br>
 
Za příkazem Dim se uvádí seznam proměnných, které chceme vytvořit. U každé proměnné se v závorce uvede počet prvků pole, u vícerozměrných se jednotlivé rozměry oddělují čárkou. Uvedený příklad vytvoří jednorozměrné pole A(I) (vektor pro I=0 až I=10, tedy 11 hodnot), dvourozměrné pole B, trojrozměrné pole C a vektor řetězců T$.<br>
 
===Direct===
 
===Direct===
Řádka 25: Řádka 28:
 
===Fn===
 
===Fn===
 
Volá uživetlem vytvořenou a pojmenovanou funkci příkazem Def Fn. Funkce musí být definována před tím, než je zavolána (narozdíl od procedur).<br>
 
Volá uživetlem vytvořenou a pojmenovanou funkci příkazem Def Fn. Funkce musí být definována před tím, než je zavolána (narozdíl od procedur).<br>
Příklad: Def Fn L(A,B)=Max(A,B)*2<br>
+
Příklad: <br>
               :          :<br>
+
        Def Fn L(A,B)=Max(A,B)*2
         M= Fn L(X,Y)<br>
+
               :          :
         Print M<br><br>
+
         M= Fn L(X,Y)
 +
         Print M
 
Vytiskne hodnotu M, což je dvojnásobek větší z proměnných X,Y.<br>
 
Vytiskne hodnotu M, což je dvojnásobek větší z proměnných X,Y.<br>
 
===Free===
 
===Free===
 
Tato funkce vrátí maximální hodnotu volné kapacity paměti pro proměnné. Když je nastaven velký buffer, může to zabrat i jednu či dvě sekundy. Proto Free volejte v takovém místě svého programu, kde nevadí nečekané zdržení.<br>
 
Tato funkce vrátí maximální hodnotu volné kapacity paměti pro proměnné. Když je nastaven velký buffer, může to zabrat i jednu či dvě sekundy. Proto Free volejte v takovém místě svého programu, kde nevadí nečekané zdržení.<br>
Příklad: F=Free<br>
+
Příklad: <br>
         Print Free<br><br>
+
        F=Free
 +
         Print Free
 
Vypíše volné místo pro proměnné.<br>
 
Vypíše volné místo pro proměnné.<br>
 
===Rem===
 
===Rem===
 
Označuje poznámku nebo komentář.<br>
 
Označuje poznámku nebo komentář.<br>
Příklad: Rem Tento řádek nic nedělá.<br>
+
Příklad: <br>
         ` Tento taky ne (` apostrof lze použít jako alternativu k Rem)<br><br>
+
        Rem Tento řádek nic nedělá.
 +
         ` Tento taky ne (` apostrof lze použít jako alternativu k Rem)
 
Apostrof lze použít pouze na začátku řádku. Pokud chcete vložit komentář za nějaký příkaz, musíte použít Rem.<br>
 
Apostrof lze použít pouze na začátku řádku. Pokud chcete vložit komentář za nějaký příkaz, musíte použít Rem.<br>
 
===Set Buffer===
 
===Set Buffer===
 
Nastaví velikost paměti pro proměnné.<br>
 
Nastaví velikost paměti pro proměnné.<br>
 
Tohle musí být první instrukce ve vašem programu a měla by být použita jen když se objeví chyba "Out of string space", protože zvyšováním kapacity paměti přidělené proměnným "okrádáte" o volnou paměť systém.<br>
 
Tohle musí být první instrukce ve vašem programu a měla by být použita jen když se objeví chyba "Out of string space", protože zvyšováním kapacity paměti přidělené proměnným "okrádáte" o volnou paměť systém.<br>
Příklad: Set Buffer 10<br><br>
+
Příklad: <br>
 +
        Set Buffer 10
 
Nastaví buffer na 10kB. Počáteční nastavení bufferu je 8kB.
 
Nastaví buffer na 10kB. Počáteční nastavení bufferu je 8kB.

Aktuální verze z 19. 6. 2016, 14:37


AMOS - Nastavení

Def Fn

Definuje uživatelskou funkci.
Def Fn dovoluje vytvoření uživatelem definované funkce.
Příklad:

        Def Fn JOIN(A$,B$,C$)=A$+B$+C$
                    I  I  I      I
                    I  I  I      +----- Prováděný výpočet
                    +--+--+------------ Seznam parametrů

Seznam proměnných použitých jako proměnné je považován za lokální vzhledem k definované funkci a bude nahrazen proměnnými použitými při volání funkce (proměnné si musí odpovídat typem). Definice funkce může být složena z libovolných instrukcí; jediné omezení je, že nesmí překročit délku basicovského řádku.

Dim

Dimenzuje paměť pro pole indexované proměnné.
Příklad:

        Dim A(10),B(5,5),C(18,20,3),T$(300)

Za příkazem Dim se uvádí seznam proměnných, které chceme vytvořit. U každé proměnné se v závorce uvede počet prvků pole, u vícerozměrných se jednotlivé rozměry oddělují čárkou. Uvedený příklad vytvoří jednorozměrné pole A(I) (vektor pro I=0 až I=10, tedy 11 hodnot), dvourozměrné pole B, trojrozměrné pole C a vektor řetězců T$.

Direct

Zastaví běh programu a vrátí se do režimu přímého zadávání příkazů.
Tato instrukce je užitečná při odlaďování programů, protože si můžete prohlédnou obsah proměnných atd.

Edit

Zastaví vykonávání programu a vrátí se zpět do Editoru.

End

Zastaví vykonávání programu.
Po instrukci End dostane uživatel možnost volby, zda se chce vrátit do editoru nebo do režimu přímého zadávání příkazů. V případě zkompilovaného programu bude tento ukončen bez dalšího upozornění.

Fn

Volá uživetlem vytvořenou a pojmenovanou funkci příkazem Def Fn. Funkce musí být definována před tím, než je zavolána (narozdíl od procedur).
Příklad:

        Def Fn L(A,B)=Max(A,B)*2
             :          :
        M= Fn L(X,Y)
        Print M

Vytiskne hodnotu M, což je dvojnásobek větší z proměnných X,Y.

Free

Tato funkce vrátí maximální hodnotu volné kapacity paměti pro proměnné. Když je nastaven velký buffer, může to zabrat i jednu či dvě sekundy. Proto Free volejte v takovém místě svého programu, kde nevadí nečekané zdržení.
Příklad:

        F=Free
        Print Free

Vypíše volné místo pro proměnné.

Rem

Označuje poznámku nebo komentář.
Příklad:

        Rem Tento řádek nic nedělá.
        ` Tento taky ne (` apostrof lze použít jako alternativu k Rem)

Apostrof lze použít pouze na začátku řádku. Pokud chcete vložit komentář za nějaký příkaz, musíte použít Rem.

Set Buffer

Nastaví velikost paměti pro proměnné.
Tohle musí být první instrukce ve vašem programu a měla by být použita jen když se objeví chyba "Out of string space", protože zvyšováním kapacity paměti přidělené proměnným "okrádáte" o volnou paměť systém.
Příklad:

        Set Buffer 10

Nastaví buffer na 10kB. Počáteční nastavení bufferu je 8kB.