http://wiki.oldcomp.cz/api.php?action=feedcontributions&user=Ctirad&feedformat=atomOldComp Wiki - Příspěvky uživatele [cs]2024-03-29T12:07:57ZPříspěvky uživateleMediaWiki 1.23.5http://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Phenix_060Phenix 0602015-08-10T19:36:36Z<p>Ctirad: Založena nová stránka s textem „Phenix 060 měl být oním vysněným nástupcem Falcona 030 včetně jeho highend audio subsystému s DSP. Jeho autorem je Rodolphe Czuba, známý díky m…“</p>
<hr />
<div>Phenix 060 měl být oním vysněným nástupcem Falcona 030 včetně jeho highend audio subsystému s DSP. Jeho autorem je Rodolphe Czuba, známý díky mnoha hardwarovým udělátkům produkovaným pod hlavičkou své firmy Centek.</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_16_a_v%C3%ADce_bitAtari 16 a více bit2015-08-10T19:27:25Z<p>Ctirad: </p>
<hr />
<div>[[Kategorie:Atari 16 a více bit]]<br />
Atari 16 a více bit hardware<br />
<br />
Originální stroje:<br />
<br />
[[Atari ST]] <br />
<br />
[[Atari MegaST]]<br />
<br />
[[ATW]]<br />
<br />
[[Atari STE]]<br />
<br />
[[MegaSTE]]<br />
<br />
[[Atari TT]]<br />
<br />
[[Atari Falcon 030]]<br />
<br />
[[Falcon 040 (nedokončený prototyp)]]<br />
<br />
Přenosné:<br />
<br />
[[STacy]]<br />
<br />
[[STbook]]<br />
<br />
[[STPAD (Prototyp)]]<br />
<br />
<br />
Klony:<br />
<br />
[[C-Lab Falcon]]<br />
<br />
[[Eagle]]<br />
<br />
[[Medusa]]<br />
<br />
[[Hades]]<br />
<br />
[[Milan]]<br />
<br />
[[Phenix 060]]<br />
<br />
[[Firebee]]<br />
<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit příslušenství<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit software<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit hry</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=MilanMilan2015-08-10T19:24:10Z<p>Ctirad: </p>
<hr />
<div>[[Kategorie:Atari 16 a více bit]]<br />
Milan 040 a 060<br />
<br />
Rok uvedení 1998<br />
<br />
Milan byl spíše než TOS klon skutečný nástupce Atari ST/E/TT/F030, protože firma koupila práva na operační systém TOS, který si mohla přímo přepsat pro potřeby zcela nového hardware (tedy žádné patchování TOSu 3.x z TT jako v případě Medusy a Hadesu) a dokonce se šuškalo že jednají i o použití názvu Atari. <br />
<br />
Hardware samotný byl navržený s ohledem na maximální využití v té době levných PC koponent a tedy kromě CPU a čipu MFP neobsahoval naprosto žádný specifický Atari komponent ani jeho emulaci. Srdcem byl severní můstek PLX9080, dvě logická pole a pak už jen samé sloty, to celé ve formátu malého AT boardu. Kompatibilita byla přes to všechno velmi dobrá i když samozřejmě na nesystémové hry nebo dema člověk mohl rovnou zapomenout.<br />
<br />
'''Konfigurace:'''<br />
<br />
CPU 68040 nebo 68060 (v daughterboardu) <br />
<br />
RAM až 512MB ve standardních EDO SIMMech<br />
<br />
4x PCI<br />
<br />
3x ISA<br />
<br />
2x IDE <br />
<br />
2x RS232<br />
<br />
1x Centronics<br />
<br />
PS/2 klávesnice a myš<br />
<br />
<br />
Sympatické bylo, že Milan byl prodáván jako bundle základní desky s CPU, nějakou RAM, zvukovou kartou Creative SB16 a hromadou komerčnícho softwar, který vlastně tvořil špičku toho, co v té době bylo k dispozici. Namátkou HDDriver, N.AES 2, desktop Thing, NVDI5 nebo tehdy velmi populární textový editor Papyrus a tabulkový Texel. Ani cena nebyla nijak přemrštěná.<br />
<br />
Milan byl po hardwarové i softwarové stránce velmi povedený stroj a firma s ním měla velké plány, nicméně přes velký počáteční zájem nezvládla tah na branku a vyprodukovat hned z kraje dostatečný počet kusů. Později už čelila nejen dalšímu rapidnímu nárůstu výkonu PC tak i konkurence tak říkajíc z vlastních řad podobě počítače Phenix 060, který byl prezentován jako skutečný nástupce Falcona včetně zpětné kompatibility, DSP a dalších hi tech vymožeností, ale ten se nikdy nedostal ze stádia prototypu. <br />
<br />
To všechno zapříčinilo, že Milan Computer nakonec zavřel krám a připravovaný Milan 060 alias Milan II v ATX provedení se už nedostal do sériové výroby.</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_16_a_v%C3%ADce_bitAtari 16 a více bit2015-03-25T15:24:17Z<p>Ctirad: </p>
<hr />
<div>[[Kategorie:Atari 16 a více bit]]<br />
Atari 16 a více bit hardware<br />
<br />
Originální stroje:<br />
<br />
[[ST (520/1040/F/M)]] <br />
<br />
[[MegaST (1/2/4)]]<br />
<br />
[[ATW]]<br />
<br />
[[STE]]<br />
<br />
[[MegaSTE]]<br />
<br />
[[TT 030]]<br />
<br />
[[Falcon 030]]<br />
<br />
[[Falcon 040 (nedokončený prototyp)]]<br />
<br />
Přenosné:<br />
<br />
[[STacy]]<br />
<br />
[[STbook]]<br />
<br />
[[STPAD (Prototyp)]]<br />
<br />
<br />
Klony:<br />
<br />
[[C-Lab Falcon]]<br />
<br />
[[Eagle]]<br />
<br />
[[Medusa]]<br />
<br />
[[Hades]]<br />
<br />
[[Milan]]<br />
<br />
[[Firebee]]<br />
<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit příslušenství<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit software<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit hry</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=MilanMilan2015-03-18T16:43:57Z<p>Ctirad: Založena nová stránka s textem „Milan 040 a 060 Rok uvedení 1998 Milan byl spíše než TOS klon skutečný nástupce Atari ST/E/TT/F030, protože firma koupila práva na operační sy…“</p>
<hr />
<div>Milan 040 a 060<br />
<br />
Rok uvedení 1998<br />
<br />
Milan byl spíše než TOS klon skutečný nástupce Atari ST/E/TT/F030, protože firma koupila práva na operační systém TOS, který si mohla přímo přepsat pro potřeby zcela nového hardware (tedy žádné patchování TOSu 3.x z TT jako v případě Medusy a Hadesu) a dokonce se šuškalo že jednají i o použití názvu Atari. <br />
<br />
Hardware samotný byl navržený s ohledem na maximální využití v té době levných PC koponent a tedy kromě CPU a čipu MFP neobsahoval naprosto žádný specifický Atari komponent ani jeho emulaci. Srdcem byl severní můstek PLX9080, dvě logická pole a pak už jen samé sloty, to celé ve formátu malého AT boardu. Kompatibilita byla přes to všechno velmi dobrá i když samozřejmě na nesystémové hry nebo dema člověk mohl rovnou zapomenout.<br />
<br />
'''Konfigurace:'''<br />
<br />
CPU 68040 nebo 68060 (v daughterboardu) <br />
<br />
RAM až 512MB ve standardních EDO SIMMech<br />
<br />
4x PCI<br />
<br />
3x ISA<br />
<br />
2x IDE <br />
<br />
2x RS232<br />
<br />
1x Centronics<br />
<br />
PS/2 klávesnice a myš<br />
<br />
<br />
Sympatické bylo, že Milan byl prodáván jako bundle základní desky s CPU, nějakou RAM, zvukovou kartou Creative SB16 a hromadou komerčnícho softwar, který vlastně tvořil špičku toho, co v té době bylo k dispozici. Namátkou HDDriver, N.AES 2, desktop Thing, NVDI5 nebo tehdy velmi populární textový editor Papyrus a tabulkový Texel. Ani cena nebyla nijak přemrštěná.<br />
<br />
Milan byl po hardwarové i softwarové stránce velmi povedený stroj a firma s ním měla velké plány, nicméně přes velký počáteční zájem nezvládla tah na branku a vyprodukovat hned z kraje dostatečný počet kusů. Později už čelila nejen dalšímu rapidnímu nárůstu výkonu PC tak i konkurence tak říkajíc z vlastních řad podobě počítače Phenix 060, který byl prezentován jako skutečný nástupce Falcona včetně zpětné kompatibility, DSP a dalších hi tech vymožeností, ale nikdy se nedostal ani do stádia prototypu. <br />
<br />
To všechno zapříčinilo, že Milan Computer nakonec zavřel krám a připravovaný Milan 060 alias Milan II v ATX provedení se už nedostal do sériové výroby.</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_STAtari ST2015-03-18T15:12:04Z<p>Ctirad: </p>
<hr />
<div>[[Kategorie:Atari 16 a více bit]]<br />
'''Historie:''' <br />
<br />
1985, základní stroj řady.<br />
<br />
'''Hardware:'''<br />
<br />
CPU Motorola 68000 8MHz <br />
<br />
RAM 512kB nebo 1MB standardně, lze rozšířit až na 4MB ST-RAM (obdoba Chip RAM u Amigy) plus od dalších 8MB FastRAM na kartách strkajících se buď pod/nad CPU.<br />
<br />
''Video:'' <br />
<br />
Grafický čip Shifter je poměrně strohý, nabízí pouhé tři grafické módy. <br />
Dva "televizní" (50 nebo 60Hz vertikálně 15.1kHz horizontálně)<br />
<br />
320x200 16 barev (ST LOW)<br />
640x200 4 barvy (ST MEDIUM)<br />
<br />
obojí z palety 512 barev PAL/NTSC<br />
<br />
a jeden "pracovní" (ST HIGH)<br />
<br />
640x400 mono 72Hz neprokládaně, pochopitelně vyžadující speciální monitor, typicky Atari SM124 nebo SM125. <br />
Výhodou z dnešního pohledu také je, že je tento režim kompatibilní s VGA monitory.<br />
<br />
Jakkoli může toto rozdělení z dnešního pohledu vypadat jako schizofrenní, ve své době šlo o docela chytrý tah, jak jedním relativně levným strojem uspokojit požadavky gamesníků i lidí, co mají počítač na práci. Jedni si ST připojí k TV a na občasné spuštění nějakého uživatelského software jim bohatě postačí kompromisní střední rozlišení, zatímco profesionálnější uživatelé si pořídí mono monitor. <br />
<br />
Všechny tři grafické režimy fungují pouze jako framebuffer. ST nemá žádné hardwarové sprity, displaylist nebo jiné vymoženosti. Svépomocí se dá dobastlit blitter, v novějších deskách je na něj dokonce prostor. Barevné grafické mody používají bitplany, které jsou prokládané po bytech (narozdíl od amigy, která má celé bitplany uložené za sebou). <br />
<br />
'''Zvuk:'''<br />
<br />
Tříhlasý zvukový generátor Yamaha YM2149F v zapojení mono. S mírnými odchylkami jde o ekvivalent populárního AY-3-8910 známého především ze ZX128/+2/+3 a mnohých dalších malých počítačů.<br />
<br />
'''Rozhraní:'''<br />
<br />
Standardní RS232 sériový port.<br />
<br />
Standarní (obousměrný) paralení Centronics port.<br />
<br />
ACSI port - DMA rozhraní se špičkovou rychlostí až 2MB/s velmi podobné SCSI umožňující připojit až 7 zařízení. Nejčastěji používané pro připojení diskových zařízení, ale třeba i tiskáren, scannerů, SCSI host adaptérů, Ethernet LAN a dokonce i PC HW emulátoru.<br />
<br />
Konektor pro připojení externí floppy mechaniky (v případě modelů STF druhé) <br />
<br />
ROM port - v podstatě vytažený kus procesorové sběrnice učený k připojení ROM cartů. Z důvodu absence skutečného rozšiřujícího slotu se ale stal poměrně populární pro připojení všemožných zařízení od hardwarových donglů a rozšiřujících MIDI karet až po řadiče IDE, CD-ROM, LAN a USB. Jelikož port je oficiálně read only, pro zápis se používá triků.<br />
<br />
<br />
'''OS TOS:'''<br />
<br />
Standardně GUI prostředí s desktopem a ikonkami ovládané dvoutlačítkovou myší kompletně v ROM.<br />
<br />
Verze TOS u ST může být 1.0 až 1.4, pomocí adaptéru lze použít i TOS 2.06. Úplně první modely ST měly TOS na disketě v ROM byl pouze zavaděč.</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_STEAtari STE2015-03-18T14:41:08Z<p>Ctirad: </p>
<hr />
<div>[[Kategorie:Atari 16 a více bit]]<br />
'''Atari 1040 STE'''<br />
<br />
rok uvedení 1989, výrazné vylepšení multimédií<br />
<br />
Přestože Atari ST si vedlo v prodejích velice dobře a v oblasti produkčního software, především v oblasti zpracování textu, DTP a zejména MIDI patřilo ke spičce, v doupatech hráčů ho velmi záhy začala porážet výrazně lépe multimediálně vybavená Amiga 500. Atari proto uvedlo výrazně vylepšený (Enhanced) model 1040 STE zaměřený právě na hráče.<br />
<br />
Vylepšení byla následující:<br />
<br />
'''Vylepšený grafiký čip STE SHIFTER:''' <br />
<br />
Paleta se zvýšila z 512 barev na 4096. <br />
<br />
Adresu začátku videoram je nyní možné plynule posouvat po byte (u ST byl nejnižší byte adresy ignorován) <br />
<br />
Možnost zápisu do registrů čítače obrazovky (u ST pouze pro čtení) a dva nové registry nastavující offset následujícího řádku a začátku videoram umožňují věci jako hardwarový scrolling všemi směry a různé raster triky.<br />
<br />
Čip Blitter umožňující kopírování bloků paměti a jednoduché logické operace nezávislé na procesoru.<br />
<br />
Bohužel jinak zůstalo vše při starém, nepřibyly žádné barvové registry ani bitplany navíc, dokonce ani overscan.<br />
Ba co víc, na ST celkem populární hardwarové overscany se na STE nedají použít, protože nový čipset už potřebný signál vůbec nemá vyvedený ven z pouzdra.<br />
<br />
Více barev než 16 na obrazovce a overscan se tedy musí řešit softwarovými triky stejně jako na ST, což samozřejmě spotřebovává drahocenné cykly, byť zde je možné k těmto činnostem využít i blitter. <br />
<br />
'''Samplovaný DMA zvuk s HW tónovými korekcemi:''' <br />
<br />
Zde nejde vlastně o vylepšení, ale o přidání úplně nového zvukového subsystému k původnímu tříhlasému generátoru Yamaha.<br />
Stereofonní 8bit DAC s DMA a samplovací frekvencí až 50Khz. To na první pohled nevypadá špatně, ale jelikož jde opravdu jenom o dva kanály ve stereu s nemožností plynule nastavovat samplovací frekvenci, znamená přehrávání čehokoliv složitějšího než stereofonního samplu na konstantní frekvenci zapojení CPU do pracovního procesu.<br />
<br />
Zajímavou vlastností je možnost používat oba zvukové subsystémy naráz, což v poslední době kvitují zejména chiptuneři, kteří si mohou kombinovat generované zvuky například se samplovanými bicími.<br />
<br />
O samotné míchání původního PSG zvuku s novým DMA a korekce basů a výše se stará čip LMC1992, ovládaný softwarově přes rozhraní microwire.<br />
<br />
'''Nové joystickové porty:''' <br />
<br />
STE obsahuje navíc ke dvěma standardním devítipinovým "Atari" myš/joy portům dva další porty na DB15 konektorech, kam se dají připojit dva anlogové nebo (pomocí adaptéru) 4 digitální joysticky. Tyto porty jsou plně kompatibilní s porty a ovladači pro konzoli Atari Jaguar.<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody:'''<br />
<br />
+snadné rozšíření RAM až na 4MB (souvislá ST-RAM) čtveřicí standardních 30pin SIMMů. <br />
<br />
+snadno upgradovatelný TOS až na poslední 68000 verzi 2.6 pouhou výměnou dvojice čipů ROM a odpovídajícím nastavením jumperů.<br />
<br />
+téměř dokonalá HW kompatibilita s ST<br />
<br />
-problematická instalace divočejších rozšíření jako akcelerátory, FastRAM, IDE či grafických karet kvůli CPU v PLCC provedení.<br />
<br />
-nemožnost výše zmíněného HW overscanu<br />
<br />
-z počátku nějaké problémy s kompatibilitou u některých her z důvodu většího TOSu nacházejícího se v jiném adresovém prostoru. <br />
<br />
<br />
'''Historické souvislosti:'''<br />
<br />
Záměr zvrátit modelem STE vývoj a ukousnout si zpět porci z herního koláče ukousnutého Amigou bohužel naprosto ztroskotal. Herní vývojáři si nemohli dovolit a mnohdy ani nechtěli ztrácet čas vývojem dvou verzí téže hry pro jednu platformu (často to měli dokonce producenty přímo zakázáno) a tak naprostá většina komerčních her zůstala v čisté ST verzi a o pár let později vyklidilo ST(E) pozice herního počítače téměř úplně, zatímco konkurenční Amiga si ještě nějakou dobu svojí pozici jedničky držela, než vše semlelo vševálcující PC.<br />
<br />
Přes to je STE zajímavý počítač už jen proto, že se snadněji rozšiřuje RAM i TOS než na ST a jde spustit praktický veškeré hry a dema pro ST i STE řadu nebo třeba kvalitně přehrávat tisíce existujícíh hudebních MODulů.</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_Falcon_030Atari Falcon 0302015-02-06T13:38:42Z<p>Ctirad: Založena nová stránka s textem „1992 Poslední dokončený počítač firmy Atari. Základem je zcela nový čipset diametrálně odlišný od ST/E i TT v mnohém odpovídající north/s…“</p>
<hr />
<div>1992 Poslední dokončený počítač firmy Atari.<br />
<br />
Základem je zcela nový čipset diametrálně odlišný od ST/E i TT v mnohém odpovídající north/south můstkům u PC:<br />
<br />
'''VIDEL''' - grafický čip sloužící zároveň jako řadič RAM<br />
<br />
až 14MB ST-RAM (obdoba chip RAM) <br />
<br />
Barevné hloubky 2,4,16 a 256 barev z palety 262000 (prokládané bitplany) a 16bit chunky truecolor (65536 barev) <br />
<br />
Volně programavatelná rozlišení omezená jenom použitým pixelclockem (25 a 32MHz onboard, třetí na externím vstupu) a průchodností RAM. <br />
Nativní podpora TV, VGA i SM124 monitorů.<br />
<br />
Pro plné využití možností (SVGA a dál) je potřeba využít některou z mnoha utilit, protože samotný TOS nabízí u VGA pouze několik základních předdefinovaných VGA rozlišení. <br />
<br />
<br />
[[COMBEL]] - obluhuje zejména hodiny, periferie, IDE, obsahuje blitter kvůli zpětné kompatibilitě s STE. <br />
<br />
<br />
CPU 68030@16MHz - plnohodnotná verze včetně MMU umožňuje ochranu paměti (Mint) nebo <br />
<br />
patice FPU - volitelně 68881/68882<br />
<br />
<br />
Audio:<br />
<br />
Stereo 16bit DAC i ADC s DMA, max 50Khz.<br />
<br />
DSP MC56001@32MHz s vlastní 96kB SRAM - primárně součást zvukového subsystému, ale díky vysokému výkonu hojně používáno jako koprocesor pro mnohé další výpočty <br />
<br />
kromě toho je stále přítomné PSG z ST, respektive 8bit samplované stereo a samozřejmě MIDI <br />
<br />
<br />
I/O porty: <br />
<br />
LPT<br />
<br />
2x RS232 + třetí se dá vytáhnout z desky. <br />
<br />
IDE <br />
<br />
SCSI2<br />
<br />
ROM PORT</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=C-Lab_FalconC-Lab Falcon2015-02-06T13:14:20Z<p>Ctirad: Založena nová stránka s textem „V roce 1995 koupila firma C-Lab (autoři známého hudebního balíku Notator a Logic) práva na hardware Falcon 030 a vypustila do světa vlastní variant…“</p>
<hr />
<div>V roce 1995 koupila firma C-Lab (autoři známého hudebního balíku Notator a Logic) práva na hardware Falcon 030 a vypustila do světa vlastní varianty tohoto stroje: <br />
<br />
C-Lab Falcon Mk I - identický s původním Atari Falcon 030<br />
<br />
C-Lab Falcon Mk II - kromě lehkého moddingu kolem audio vstupu a výstupu hlavně interní 2.5" SCSI disk<br />
<br />
C-Falcon Mk X - 19" 1U rackové provedení Mk II s přidanými velkými jacky pro audio.</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_TTAtari TT2015-01-14T01:51:15Z<p>Ctirad: Založena nová stránka s textem „'''Atari TT (1990-1993)''' První a vlastně i jediná pracovní stanice od firmy Atari, nepočítáme-li transputerové ATW800, které se ale nikdy poř…“</p>
<hr />
<div>'''Atari TT (1990-1993)'''<br />
<br />
První a vlastně i jediná pracovní stanice od firmy Atari, nepočítáme-li transputerové ATW800, které se ale nikdy pořádně neprodávalo.<br />
<br />
TT bylo od začátku navrženo pro práci <br />
<br />
<br />
'''Čipset:''' <br />
TT není v žádném případě pouze naspeedované STčko kterému přidělali rychlejší procesor s FastRAM a nějaké ty rozšiřující sloty, ale zcela přepracovaný stroj, kde byly všechny výkonově kritické části výrazně vylepšeny a zrychleny adekvátně použitému procesoru. Je to zároveň i nejvýkonnější TOS kompatibilní stroj, co kdy Atari udělalo. Jeho nástupcem měl být nikdy nedokončený Falcon040. <br />
<br />
CPU: 68030 na 32MHz (první kusy měly pouze 16MHz) <br />
FPU: 68882 na 32MHz <br />
<br />
RAM: <br />
až 14MB ST-RAM (ChipRAM) s 64bit (!) přístupem<br />
až 256MB 32bitové FastRAM (často se používá i termín TT RAM, protože šlo o první oficiální rozšíření tohoto typu)<br />
<br />
Zvuk: <br />
Identický s STE, tedy 2x8bit DAC + Yamaha PSG YM2149<br />
<br />
Video:<br />
TT nemá žádný televizní ani RGB výstup, ale pouze nativní VGA výstup, na kterém jsou dostupné tyto režimy:<br />
320x200 16 barev z 4096 (ST LOW)<br />
320x480 256 barev z 4096 (TT LOW) <br />
640x200 4 barvy z 4096 (<br />
640x400 2 barvy z 4096 (ST High + paleta) <br />
640x480 16 barev z 4096 (TT medium) <br />
<br />
Dále je na konetoru k dispozici Speciální monochromatický <br />
TT High režim 1280x960 s obnovovací frekvencí 72Hz neprokládaně, který ale nejde přímo zobrazit na VGA, ale vyžaduje firemní 19" monitor Atari TTM195.<br />
Nejspíš proto, že v době uvedení neexistoval na trhu VGA monitor, který by tak vysoký režim dokázal zobrazit. <br />
<br />
Jak z výše uvedeného vyplývá, na VGA jsou dostupné všechny tři ST/STE grafické režimy a tak nic nebrání tomu provozovat jejich hry či dema na VGA, samozřejmě pokud nehavarují kvůli odlišnostem 68030 (zejména cache) či jinému časování nebo chybějícímu blitteru.<br />
<br />
Porty: <br />
<br />
Interní průmyslová VME sběrnice. <br />
SCSI (oproti MegaSTE samostatný řadič a nikoliv ošizený adaptér na ACSI) <br />
HD Floppy<br />
<br />
Využití: <br />
TT našlo uplatnění zejména v DTP a typografických studiích. <br />
Kromě toho i v některých studiích i dpupatech MIDI hudebníků a to především kvůli na svojí dobu obrovskému rozlišení, které umožňovalo daleko větší přehled v partituře než v obligátním STčkovském 640x400.<br />
Jako domácí počítač se TT téměř neobjevilo, ani k tomu kvůli své vysoké ceně a minimální využitelnosti pro hraní nebylo určené.</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_STEAtari STE2015-01-07T02:28:05Z<p>Ctirad: Založena nová stránka s textem „'''Atari 1040 STE''' rok uvedení 1989, výrazné vylepšení multimédií Přestože Atari ST si vedlo v prodejích velice dobře a v oblasti produkčn…“</p>
<hr />
<div>'''Atari 1040 STE'''<br />
<br />
rok uvedení 1989, výrazné vylepšení multimédií<br />
<br />
Přestože Atari ST si vedlo v prodejích velice dobře a v oblasti produkčního software, především v oblasti zpracování textu, DTP a zejména MIDI patřilo ke spičce, v doupatech hráčů ho velmi záhy začala porážet výrazně lépe multimediálně vybavená Amiga 500. Atari proto uvedlo výrazně vylepšený (Enhanced) model 1040 STE zaměřený právě na hráče.<br />
<br />
Vylepšení byla následující:<br />
<br />
'''Grafika:''' <br />
<br />
Paleta se zvýšila z 512 barev na 4096. <br />
Jemné scrolování<br />
čip Blitter<br />
<br />
Bohužel jinak zůstalo vše při starém, nepřibyly žádné barvové registry ani bitplany navíc, dokonce ani overscan.<br />
Ba co víc, na ST celkem populární hardwarové overscany se na STE nedají použít, protože nový čipset už potřebný signál vůbec nemá vyvedený ven z pouzdra.<br />
<br />
Více barev než 16 na obrazovce a overscan se tedy musí řešit softwarovými triky stejně jako na ST, což samozřejmě spotřebovává drahocenné cykly. <br />
<br />
'''Zvuk:''' <br />
<br />
Zde nejde vlastně o vylepšení, ale o přidání úplně nového zvukového subsystému k původnímu tříhlasému generátoru Yamaha.<br />
Stereofonní 8bit DAC s DMA a samplovací frekvencí až 50Khz. To na první pohled nevypadá špatně, ale jelikož jde opravdu jenom o dva kanály ve stereu s nemožností plynule nastavovat samplovací frekvenci, znamená přehrávání čehokoliv složitějšího než stereofonního samplu na konstantní frekvenci zapojení CPU do pracovního procesu.<br />
<br />
Zajímavou vlastností je možnost používat oba zvukové subsystémy naráz, což v poslední době kvitují zejména chiptuneři, kteří si mohou kombinovat generované zvuky například se samplovanými bicími.<br />
<br />
'''Nové joystickové porty:''' <br />
<br />
STE obsahuje navíc ke dvěma standardním devítipinovým "Atari" myš/joy portům dva další porty na DB15 konektorech, kam se dají připojit dva anlogové nebo (pomocí adaptéru) 4 digitální joysticky. Tyto porty jsou plně kompatibilní s porty a ovladači pro konzoli Atari Jaguar.<br />
<br />
'''Výhody a nevýhody:'''<br />
<br />
+možnost rozšíření RAM až na 4MB (souvislá ST-RAM) čtveřicí standardních 30pin SIMMů. <br />
<br />
+snadno upgradovatelný TOS až na poslední 68000 verzi 2.6 pouhou výměnou dvojice čipů ROM. <br />
<br />
+téměř dokonalá HW kompatibilita s ST<br />
<br />
-problematická instalace divočejších rozšíření jako akcelerátory, FastRAM, IDE či grafických karet kvůli CPU v PLCC provedení.<br />
<br />
-nemožnost výše zmíněného HW overscanu<br />
<br />
-z počátku nějaké problémy s kompatibilitou u některých her z důvodu většího TOSu nacházejícího se v jiném adresovém prostoru. <br />
<br />
<br />
'''Historické souvislosti:'''<br />
<br />
Záměr zvrátit modelem STE vývoj a ukousnout si zpět porci z herního koláče bohužel naprosto ztroskotal. Herní vývojáři si nemohli dovolit a mnohdy ani nechtěli ztrácet čas vývojem dvou verzí téže hry pro jednu platformu a tak naprostá většina komerčních her zůstala v čisté ST verzi a o pár let později vyklidilo ST(E) pozice jako herního počítače téměř úplně, zatímco konkurenční Amiga si ještě nějakou dobu svojí pozici herní jedničky držela, než vše semlelo vševálcující PC.<br />
<br />
Přes to je STE zajímavý počítač už jen proto, že se snadněji rozšiřuje RAM i TOS než na ST a jde spustit praktický veškeré hry a dema pro ST i STE řadu nebo třeba kvalitně přehrávat tisíce existujícíh hudebních MODulů.</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_MegaSTAtari MegaST2015-01-07T01:05:33Z<p>Ctirad: Založena nová stránka s textem „Desktopová verze Atari ST s oddělenou klávesnicí. Existovala varianta Mega ST1, Mega ST2 a Mega ST4 lišící se podle velikosti osazené RAM (1, 2 a…“</p>
<hr />
<div>Desktopová verze Atari ST s oddělenou klávesnicí. <br />
<br />
Existovala varianta Mega ST1, Mega ST2 a Mega ST4 lišící se podle velikosti osazené RAM (1, 2 a 4MB). <br />
Vyšší verze měly osazený Blitter.<br />
<br />
Oproti ST je uvnitř kromě výše uvedeného navíc interně vyveden ACSI port pro disky, baterií zálohované RTC a procesorová sběrnice MegaBUS, kam se dají osadit akcelerátory nebo různé karty. Jinak je stroj identický s klasickým ST.</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_STAtari ST2014-12-08T00:01:14Z<p>Ctirad: Popis ST</p>
<hr />
<div>'''Historie:''' <br />
<br />
1985, základní stroj řady.<br />
<br />
'''Hardware:'''<br />
<br />
CPU Motorola 68000 8MHz <br />
<br />
RAM 512kB nebo 1MB standardně, lze rozšířit až na 4MB ST-RAM (obdoba Chip RAM u Amigy) plus od dalších 8MB FastRAM na kartách strkajících se buď pod/nad CPU.<br />
<br />
''Video:'' <br />
<br />
Grafický čip Shifter je poměrně strohý, nabízí pouhé tři grafické módy. <br />
Dva "televizní" (50 nebo 60Hz vertikálně 15.1kHz horizontálně)<br />
<br />
320x200 16 barev (ST LOW)<br />
640x200 4 barvy (ST MEDIUM)<br />
<br />
obojí z palety 512 PAL/NTSC<br />
<br />
a jeden "pracovní" (ST HIGH)<br />
<br />
640x400 mono 72Hz neprokládaně, pochopitelně vyžadující speciální monitor, typicky Atari SM124 nebo SM125. <br />
Výhodou z dnešního pohledu také je, že je tento režim kompatibilní s VGA monitory.<br />
<br />
Jakkoli může toto rozdělení z dnešního pohledu vypadat jako schizofrenní, ve své době šlo o docela chytrý tah, jak jedním relativně levným strojem uspokojit požadavky gamesníků i lidí, co mají počítač na práci. Jedni si ST připojí k TV a na občasné spuštění nějakého uživatelského software jim bohatě postačí kompromisní střední rozlišení, zatímco profesionálnější uživatelé si pořídí mono monitor. <br />
<br />
Všechny tři grafické režimy fungují pouze jako framebuffer. ST nemá žádné hardwarové sprity, displaylist nebo jiné vymoženosti. Svépomocí se dá dobastlit blitter, v novějších deskách je na něj dokonce prostor. Barevné grafické mody používají bitplany, které jsou prokládané po bytech (narozdíl od amigy, která má celé bitplany uložené za sebou). <br />
<br />
'''OS:'''<br />
<br />
Standardně GUI prostředí s desktopem a ikonkami ovládané dvoutlačítkovou myší kompletně v ROM.<br />
<br />
Verze TOS u ST může být 1.0 až 1.4, pomocí adaptéru lze použít i TOS 2.06. Úplně první modely ST měly TOS na disketě v ROM byl pouze zavaděč.</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_16_a_v%C3%ADce_bitAtari 16 a více bit2014-12-07T23:17:31Z<p>Ctirad: </p>
<hr />
<div>[[Kategorie:Atari 16 a více bit]]<br />
Atari 16 a více bit hardware<br />
<br />
Originální stroje:<br />
<br />
[[Atari ST]] <br />
<br />
[[Atari MegaST]]<br />
<br />
[[Atari STE]]<br />
<br />
[[Atari MegaSTE]]<br />
<br />
[[Atari TT]]<br />
<br />
[[Atari Falcon 030]]<br />
<br />
Klony:<br />
<br />
[[C-Lab Falcon]]<br />
<br />
[[Eagle]]<br />
<br />
[[Medusa]]<br />
<br />
[[Hades]]<br />
<br />
[[Milan]]<br />
<br />
[[Firebee]]<br />
<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit příslušenství<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit software<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit hry</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_16_a_v%C3%ADce_bitAtari 16 a více bit2014-12-07T23:16:22Z<p>Ctirad: Základní výpis Atari 16/32bit strojů a jejich klonů</p>
<hr />
<div>[[Kategorie:Atari 16 a více bit]]<br />
Atari 16 a více bit hardware<br />
<br />
Originální stroje:<br />
<br />
[[Atari ST]] <br />
[[Atari MegaST]]<br />
[[Atari STE]]<br />
[[Atari MegaSTE]]<br />
[[Atari TT]]<br />
[[Atari Falcon 030]]<br />
<br />
Klony:<br />
<br />
[[C-Lab Falcon]]<br />
[[Eagle]]<br />
[[Medusa]]<br />
[[Hades]]<br />
[[Milan]]<br />
[[Firebee]]<br />
<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit příslušenství<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit software<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit hry</div>Ctiradhttp://wiki.oldcomp.cz/index.php?title=Atari_16_a_v%C3%ADce_bitAtari 16 a více bit2014-12-07T23:12:03Z<p>Ctirad: </p>
<hr />
<div>[[Kategorie:Atari 16 a více bit]]<br />
Atari 16 a více bit hardware<br />
<br />
[[Atari ST]]<br />
<br />
Historie <br />
<br />
1985<br />
<br />
Hardware<br />
<br />
CPU Motorola 68000 8MHz <br />
<br />
RAM 512kB nebo 1MB standardně, lze rozšířit až na 4MB ST-RAM (obdoba Chip RAM u Amigy) plus od dalších 8MB FastRAM na kartách strkajících se buď pod/nad CPU.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
OS<br />
<br />
Standardně TOS 1.0 až 1.4, pomocí adaptéru lze použít i TOS 2.06.<br />
<br />
[[Alternativní OSy]]<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit příslušenství<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit software<br />
<br />
----<br />
Atari 16 a více bit hry</div>Ctirad